V České republice neustále přibývá dětí s diabetem 1. typu a stále častěji se tak stává, že se ve školní třídě či školce objeví žák s touto diagnózou. Péče o takové dítě přináší specifické výzvy – od porozumění jeho zdravotním potřebám až po zajištění bezpečného a podporujícího prostředí.
Náš edukační seminář poskytne učitelům, asistentům pedagoga, vychovatelům i dalším pracovníkům školy praktické znalosti a dovednosti, jak s touto situací pracovat.
Na start nejvýznamnějšího domácího etapového závodu Czech Tour se postaví i Team Novo Nordisk – jediný profesionální cyklistický tým na světě složený výhradně z jezdců s diabetem 1. typu. Elitní sportovci z různých koutů světa tak předvedou, že ani závažné chronické onemocnění, jako je cukrovka, nemusí být překážkou pro vrcholový sport. Čtyřdenní klání světového poháru odstartuje 14. srpna v Praze a bude pokračovat přes Karlovy Vary a Pardubice horskými etapami v Jeseníkách a Beskydech. Závod cyklisté zakončí 17. srpna na Pustevnách.
„Pro mnohé může být představa sportovce s diabetem 1. typu, který soutěží na profesionální úrovni, stále nepředstavitelná. Náš tým je však důkazem toho, že se správnou léčbou, disciplínou a podporou je to zcela možné. Život s tímto onemocněním mě naučil, že diabetes neurčuje mé limity. Je to příležitost ukázat, že lidé s cukrovkou mohou žít naplno, pilně trénovat a soutěžit s těmi nejlepšími,“ říká Matyáš Kopecký, česko-nizozemský profesionální silniční cyklista, který od svých 19 let jezdí za Team Novo Nordisk a v letošním roce je jeho nejúspěšnějším jezdcem.
Team Novo Nordisk sdružuje sportovce s diabetem už od roku 2012. Cílem je především motivovat a inspirovat pacienty s diabetem a ukázat jim, že diagnóza neznamená konec sportování.
Zatímco samotný trénink cyklistů z Team Novo Nordisk se neliší od běžných týmů, jejich příprava zahrnuje navíc i neustálý monitoring hladiny cukru v krvi a citlivé řízení inzulinového režimu.
Přinášíme vám rozhovor reportérky seznamzpravy.cz Marie Irové s diabetologem pražského IKEMu MUDr. Robertem Bémem, PH.D. MHA
Když viděl senzory na měření cukru v krvi diabetolog Robert Bém poprvé, radoval se, co vše to může pacientům přinést. Už je to deset let, co do Česka senzory přišly.
Jak se od té doby technologie v léčbě cukrovky posunula? „První pokusy o měření hladiny glukózy, tedy krevního cukru, se objevily už v 19. století a fungovaly na základě sledování chemických reakcí. Asi tou nejznámější bylo sledování hladiny cukru v moči. Z dnešního hlediska to bylo velice nepřesné a s velkým zpožděním. Glukóza se totiž v moči objevovala až v momentě, kdy se její koncentrace v krvi dostala přes 10 mmol/l, přitom diagnóza diabetu nalačno je už při 7 mmol/l. Pokrok přišel v 80. letech 20. století, kdy se objevily první glukometry, které byly k dispozici převážně jen ve zdravotnických zařízeních. Ty už dokázaly monitorovat hladinu cukru rovnou z krve. Pacient si několik dnů po sobě doma odebíral vzorek pomocí takzvaného kopíčka a to následně přinesl do zdravotnického zařízení, kde se vzorky naráz vyšetřily. Postupem času byly vynalezeny osobní glukometry. Díky nim si mohl člověk s diabetem sám zjišťovat hladinu cukru v krvi a na základě toho si posléze píchat inzulin.“
A pak se objevily senzory. „To je totální průlom a převrat. Když jsem senzory poprvé viděl asi před dvanácti lety na zahraniční konferenci, radoval jsem se z toho, co všechno můžou pacientům přinést. V roce 2016 k nám přišly a pojišťovny umožnily předepisovat je pacientům s diabetem prvního typu. Je to pro ně obrovský pokrok,“ popisuje zásadní změnu v kompenzaci cukrovky diabetolog Robert Bém z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Během pár let se lékařům v tomto zdravotnickém zařízení podařilo dát senzory více než 95 procentům pacientů s diabetem prvního typu.“
Co je to senzor? „Malý přístroj velký asi jako pětikoruna, který si člověk přidělá na ruku nebo břicho, kde mu kontinuálně měří hladinu glukózy. Informace senzor snímá z podkožní tkáně se zhruba 5-20minutovým zpožděním. Senzor obsahuje vysílač, pomocí kterého pak odesílá informace do aplikace v mobilním telefonu, kde člověk sleduje hodnoty a hladinu glukózy může upravovat pomocí dávkování inzulinu perem, nebo pumpou.“
Deset let je z hlediska technologií dlouhá doba. Jak se za tu dobu senzory změnily? „Zmenšují se, ale hlavně se zpřesňují, což je velice důležité. Také s tím, jak se blíží úhrada senzorů pro pacienty s diabetem druhého typu, se na internetu objevila řada senzorů. Často pochází z Asie a problém je, že nemusí měřit příliš přesně. Člověka to může rozhodit, když se mu najednou ozve nějaký podivný alarm.“
Většina vašich pacientů už senzory používá. Najdou se tací, kteří je nechtějí? „Ano, řada lidí je konzervativní a senzor nechtěla. Pak jim nabídneme senzor na zkoušku, což současná úhrada umožňuje. To znamená, že pacientovi můžeme dát senzor třikrát do roka, jednak abychom zkontrolovali jeho léčbu, a pak aby si ho sám vyzkoušel. A dejme tomu devět pacientů z deseti, kteří senzor vyzkouší, si o něj řekne. A ten desátý váhá, ale nakonec si o něj po nějaké době řekne také.“
Začali pacienti ke kompenzaci cukrovky přistupovat jinak? „Rád říkám, že senzor je nejlepší edukační prostředek. Můžete strávit hodiny vyprávěním o tom, jak je dortík pro pacienta škodlivý, protože může výrazně zvýšit hladinu cukru, případně že si musí pak dopíchnout hodně inzulinu. Člověk to ale pořádně nevnímá, dokud sám na senzoru neuvidí, jak strašně moc mu cukr stoupl. Uvědomí si, že na to musí nějakým způsobem zareagovat. Ať už tím, že se po dortíku jde projít, nebo si připíchne dostatečné množství inzulinu předtím, než si dortík dá. Anebo si prostě řekne, že ten dortík nepotřebuje.“
Kolik pacientů se stane takto poučenými? „Moje zkušenost je taková, že dvě třetiny pacientů, kteří dostanou senzor a vidí hodnoty cukru, se dokážou samy poučit, a my už s nimi pak řešíme jen nuance, protože většinu si zvládnou vyřešit samy. Zbylé třetině se v cestě k pochopení snažíme pomoci.“
Jak vypadá monitorování lidí se senzorem? Můžete je sledovat třeba průběžně? „V IKEMu máme 2200 pacientů s diabetem prvního typu a téměř všichni jsou na senzorech. Chodí na kontrolu čtyřikrát do roka, to je zhruba 10 000 záznamů ročně. Není reálné, abychom to dělali ručně, máme to dost zautomatizované. Pacienti si stáhnou do cloudu data ze svých aplikací a vytvoří report, který nám posléze elektronicky posílají a který se uloží do jejich zdravotní karty. Předem k tomu dostanou materiály, aby věděli, jak na to, je to snadné. Když pak přijde pacient na kontrolu, už máme jeho data v počítači a rovnou můžeme konzultovat. Říkám tomu, že je to takový systém rychlého občerstvení. Dříve se v něm objednávalo u pultu, teď mají samoobslužné panely, díky kterým šetří personál a zefektivní činnost. Stejné je to u nás.“
Jsou pacienti zodpovědní? „Celkem ano, senzory tomu hodně pomohly. Tím, že mají možnost se hlídat, sledovat data takřka v přímém přenosu, se zvyšuje jejich zodpovědnost vůči sobě samým.“
Znáte pacientův stav vlastně ještě před kontrolou. Znamená to, že se zkracuje čas, který v ordinaci stráví? „Řekl bych, že se kontroly nezkracují, ale jsou cílenější. Vidíte pacientovi až do žaludku, v tomto případě skoro doslova. Vy totiž z těch křivek grafu, který monitoruje hladinu cukru v krvi, můžete rozebrat jakoukoli situaci, kterou řeší.“
Můžete uvést příklad? „Třeba v sobotu večer měl nízkou hladinu cukru a neví proč. Tak se spolu podíváme na celý průběh, protože v aplikaci má zaznamenáno i co ten den snědl, jak si aplikoval inzulin a podobně. A ukáže se, že byl třeba na festivalu, kde měl jiný režim než obvykle. My to můžeme podrobně probrat a tím, že on dostane zpětnou vazbu, příště se třeba v té situaci zachová trošičku jinak. Máme čas jít více do hloubky a nevěnovat se povrchním věcem. I v rámci registru vidíme, že se nám pacienti dlouhodobě velmi zlepšují.“
Hlavně asi každý pacient je individuální a co funguje u jednoho, nefunguje u druhého, že? „Je skvělé, že to zmiňujete, protože my teď víme, že máme zhruba sedm typů lidí v reakci na různá jídla. Dám vám příklad: dříve to bylo tak, že se řeklo, že když si dáte dortík, zvedne se vám hladina cukru v krvi. Jenomže my víme, že každý člověk, a to je právě těch sedm různých typů, reaguje na jídlo jinak. Jsou tací, kteří snědí rýži a cukr jim okamžitě vyskočí, zatímco jinému ne. Ten má ale stejný problém třeba s těstovinami a tak dále. A vy v rámci edukace můžete přesně individualizovat léčbu. A pak máme lidi, kteří si dají dortík, o kterém jim říkáte, jak škodí, a jim cukr vůbec nevylítne. Ale to je minorita.“
Senzory se musí měnit každé dva týdny. Existuje šance, že by vydržely třeba měsíc, půl roku? „Ony mají různou životnost. Nejkratší jsou na sedm dní, pak jsou desetidenní, čtrnáctidenní. Máme ale senzory, které se implantují a které byly původně na půl roku, teď jsou už i na rok. Před rokem jsem byl na technologické konferenci v USA, kde se představoval senzor, který by se měl implantovat podobně jako kardiostimulátor. Byl by na dva až tři roky a měřil by přímo v krvi. Myslel jsem, že pacienti nebudou chtít podstupovat invazivní zákrok, ale v diabetologické komunitě reagovali, že by to bylo super. Zaprvé by to měřilo přímo z krve, takže by tam nebylo zpoždění typické pro současné senzory, a zadruhé by výměna byla jednou za dva tři roky. Pro lidi s cukrovkou je mnohem otravnější si jednou za týden, čtrnáct dnů přelepovat senzor.“
Technologie se vyvíjí nejen co se týče senzorů, ale i dávkování inzulinu, na které se používají pera anebo inzulínové pumpy. Jaké jsou novinky tady? „Existují nové pumpy, kterým říkáme pumpy s hybridní smyčkou. To znamená, že si pumpa sama nebo přes algoritmus mobilního telefonu bere data ze senzorů, která vyhodnocuje, a na základě toho pak dávkuje inzulin. Pacient jen zadává, kdy jde jíst, zapíše množství sacharidů, protože to ta pumpa nevidí. Musí se tak starat pouze o senzor, aby dobře měřil, o hadičku, zásobník a čerstvý inzulin – to se dělá jednou za dva, za tři dny, podle typu kanyly. Značně jim to zlepšuje kvalitu života.“
Mají o to lidé zájem? Protože jim to sice zlepší kvalitu života, ale pořád je to krabička, kterou musí nosit pořád u sebe… „Musíte si dát na jednu misku vah benefit z léčby a na druhou komfort. Když někdo před pěti lety šel po koupališti a na ruce měl nalepený senzor, tak na něj lidi koukali, co to tam má. Dnes když půjdete na koupaliště, lidí se senzorem je docela dost. Já sice cukrovku nemám, ale často senzory testuji a někdy mám na sobě i dva tři. A když jdu plavat, tak na mě už ani divně nekoukají. S pumpou je to to samé, tedy o zvyku. Na jedné straně je výhoda té kompenzace, která je výrazně lepší, na druhé možná trochu nepohodlí s krabičkou. Mnoho lidí dnes dává přednost lepší kompenzaci před určitým nepohodlím.“
Kolik lidí má tuto pumpu? „Z těch našich 2200 pacientů je 1200 na pumpách. Když se bavíme s pediatry, pumpu má ještě větší procento pacientů. A myslím, že i u dospělých se dostaneme na 70-80 procent.“
Není výhodnější třeba pro sportovce? „Záleží na typu sportu. Mám v péči ultramaratonce, který běhá 24hodinové závody a běhá s pumpou. Ale když děláte sport, jako jsou sprinty nebo se často v průběhu mění zátěž a intenzita, tak krabička může překážet, tam lidé preferují spíše pera. To už je ale vyšší dívčí a musíme nad tím více přemýšlet. Kromě ultramaratonce mám mezi pacienty tenistu, který hraje německou ligu. Několik let jsem ho přemlouval na pumpu, bránil se, že si nemá kam strčit tu krabičku a že by mu překážela kanyla. A teď si od sponzora nechal ušít trenýrky s kapsičkou, hraje s tím zápasy a je spokojený. Jak se mu zlepšila kompenzace, tak se výkonnostně – to říkám dle jeho slov – dostal o čtyři, pět let zpátky, takže díky tomu vlastně omládl.“
V knize Nové technologie v diabetologii uvádíte, že umělá inteligence možná jednou dokáže předpovídat hypoglykémii i hyperglykémii dříve, než nastane, na rozdíl od současných senzorů, které mají to několikaminutové zpoždění. Na jakém principu to bude fungovat? „Už pár pacientů, kteří fungují na systému s umělou inteligencí, mám. V podstatě u nich pak odpadá zejména to, aby zadávali do aplikace jídlo, které ten den snědli, jak jsem o tom hovořil v souvislosti s pumpami. Funguje to na základě informací o našich denních návycích, které jsou nějakým způsobem pravidelné. Je to podobné jako u otisků prstů, které jsou pro každého z nás jedinečné – stejně specifické jsou křivky hladiny cukru v krvi pacienta. Umělá inteligence z křivek dokáže vyčíst, že obědváte nejčastěji mezi jedenáctou a půl jednou. Takže pokud dojde k vzestupu glykemie v tomto období, umělá inteligence může vyhodnotit, že už jste asi začala jíst, že je to zrovna oběd, a z předchozích záznamů vidí, o kolik průměrně cukr stoupl. Na základě toho vám nadávkuje inzulin. Samozřejmě, že když půjdu a budu chtít tu umělou inteligenci vyzkoušet, tedy že si dám jídlo v atypický čas a dám si toho třikrát tolik, tak to zcela neodhalí (nepřizpůsobí dávkování – pozn. red.). Ona totiž pracuje s daty, které má z aplikace a sledování vašeho denního chování, ale nevidí, co opravdu jíte.“
Ale tak to je člověk sám proti sobě. „Přesně tak. Takže ta umělá inteligence si vyčte, že snídám většinou mezi šestou a sedmou, že ve středu odpoledne mívám hypoglykemii, protože chodím cvičit, a opravdu velice pomůže s dávkováním inzulinu. V aplikaci ty stavy pořád vidíte, ale už to nemusíte sami řešit. Jen měníte senzory, kanyly, čerstvý inzulin. Samozřejmě musíte mít na paměti, že je to pořád jenom technologie, která může kdykoli selhat, musíte se o ni starat. Ale to je u všeho.“
To ale bude fungovat s pumpami. Co pera? „Už existují i systémy chytrých per, kdy pero může komunikovat s aplikací v mobilním telefonu. Aplikace má přehled, kolik si člověk dávkuje inzulinu, ve stejné aplikaci se pak sejdou i data ze senzoru, takže aplikace může poradit, kolik si má člověk aplikovat inzulinu. Máme tu také chytré aplikace, které pacientovi mohou třeba připomenout, aby si nezapomněl píchnout inzulin před jídlem, protože z předchozích dat ví, že mu hodně stoupne glykémie. A umělá inteligence by měla dokázat predikovat to zase o trochu víc dopředu a člověku včas poradit.Už teď máme senzor, který se snaží maličko využívat tu umělou inteligenci a předpovídá riziko hypoglykémie v noci. Je to první vlaštovka, jiné firmy zase využívají umělou inteligenci jako chatboty, ale obecně je boom obrovský. Diabetolog vidí data ze senzoru a aplikace ještě předtím, než vejde pacient do ordinace, kontrola pak může být více cílená a mohou řešit konkrétní případy, které pacientovi třeba dělaly problémy.“
V čem ještě může umělá inteligence pomoct? „Doteď jsme se bavili o cukrovce a o cukru. Ale týká se to i jídla a fyzické aktivity. Pacient, který je na perech a chce jíst, musí přemýšlet, jakou má hladinu cukru teď. Musí přemýšlet, kolik si inzulinu píchnul v posledních hodinách, musí si umět spočítat sacharidy. Musí brát v potaz, co bude dělat odpoledne, jestli bude sedět v kanceláři nebo půjde někam na procházku. Tohle všechno musí brát v úvahu, a podle toho si určit dávku. A v tom by AI mohla pomoct. My spoustu věcí můžeme měřit: máme aplikace, kde si vyfotíte jídlo na talíři a AI vám řekne, kolik má asi kalorií a cukru. AI může vědět podle chytrých hodinek, kolik jste za den ušli kroků, kolik jste spálili kalorií. Že jste se moc nevyspali, lítáte z jedné schůzky na druhou, jste trochu ve stresu. Tak vám může pomoct v těch rozhodovacích procesech. A víte, co si lidé na těch chytrých pumpách nejvíce chválí? Že se vyspí.“
A jaká je budoucnost v měření? Četla jsem o očních čočkách, které glykémii měří ze slz. „Zkoušely se hodinky, ale tyhle neinvazivní metody zatím nefungují. Pumpa potřebuje co nejpřesnější senzor. Já jsem od svého pacienta dostal hodinky, které testoval, zkoušel jsem to také. Měl jsem na nich pořád dobrou hladinu cukru v krvi. Tak jsem je odložil v práci a druhý den si všiml, že měřily celou noc u mě na stole – a pořád s dobrou hladinou. Dal jsem je ještě na jablko a hádejte co – cukr v krvi byl pořád v normě. Těchto „zázraků“ jsou plné sociální sítě, rád bych tedy apeloval na lidi, aby to nekupovali. Jenom se spálí, vyhodí peníze, a navíc to může být nebezpečné.“
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Srdečně Vás zveme jménem spolku PaciMed na webinář, který se koná 18.06.2025 od 19:00 hodin, a kde se dozvíte rady a tipy k DM I. typu od „super uživatelů“ – dnes od Bc. Lukáše Trčky, diabetika na plný úvazek.
Jak se přihlásit?
Přihlásit se na Edukaci je jednoduché. Jediné, co potřebujete, je počítač, smartphone nebo tablet a připojení na WIFI. K realizaci Edukací online PaciMed zvolil program ZOOM Meeting.
Program je sice pouze v anglickém jazyce, ale vše potřebné Vám vysvětlíme. Stačí postupovat podle následujících kroků :
Zdroj: http://www.pacimed.cz
Dnes jsme asi všichni s napětím sledovali 139. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy se naši zákonodárci zabývali kromě jiných záležitostí i tou, která nás, diabetiky, zajímá nejvíce – úhradami senzorů.
V současné době je tzv. „roční budget na senzory“ pro diabetické děti a diabetiky I. typu ve výši 52 174 Kč (bez DPH).
Vláda navrhovala v konečném důsledku snížení tohoto budgetu na 41 888 Kč(bez DPH).
Poslaneckou sněmovnou prošel 🎉🎊 pozměňovací návrh pana poslance Fleka (opět mu patří tisíceré díky), kdy se podařilo „zachránit“ budget alespoň ve výši 47 450 Kč (bez DPH). Děkujeme !!! Ještě zbývá odsouhlasení Senátem, a nám nezbývá než věřit, že ani senátorky a senátoři nenechají diabetické děti „na holičkách“.
Poděkování patří všem, kteří se na této změně podíleli a kteří bojovali – České diabetologické společnosti, konkrétně panu prof. Martinu Práznému, vědeckému sekretáři MUDr. Janu Šoupalovi, předsedovi Pacientské rady MZ Mgr. Vlastimilu Milatovi, poslanci Josefu Flekovi a dalším podporovatelům diabetiků I. typu ❤️
Kdo by si chtěl přečíst zápis z jednání 139. schůze PS, kdy se poslanci vyjadřují k nám, diabetikům, může zde – naleznete link přímo na část zápisu zabývající se senzory: 139. schůze PS – zápis – senzory
Chcete ohodnotit kvalitu českých nemocnic prostřednictvím speciálního celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2025? Pokud jste byli v roce 2025 pacientem některé z českých nemocnic, máte nyní možnost!
Cílem tohoto průzkumu je sestavit žebříček nemocnic dle bezpečnosti a spokojenosti jak ambulantních, tak hospitalizovaných pacientů.
Děkujeme za Vaše hlasování!
Glykémii měřil pomocí Benediktova činidla a když na něj zapomněl, tak bylo vymalováno. Miloslav Čermák má cukrovku 44 let a jako jeden z prvních pacientů v Česku dostal inzulinovou pumpu. Jenže přesto všechno nebyl vzorným pacientem.
Změnila ho edukace na jednom z pobytů pro diabetiky. Nyní takové akce pořádá jako předseda pacientské organizace PaciMed. Jaká je role organizací hájících zájmy pacientů s cukrovkou? Jak k léčbě přistupují jedničkoví a dvojkoví pacienti? Nejen o historii léčby cukrovky, ale i o současném stavu péče o diabetiky dnes uslyšíte Mílu Čermáka v této epizodě Diabetes Podcastu.
Rádi bychom tímto také Mílovi jménem spolku DIApozitiv, z. s. znovu poděkovali za materiální podporu při budování naší edukační kanceláře v Oseku, kterou nám v roce 2019 poskytl. Mílo, z celého srdce děkujeme 😊
Celý díl podcastu si můžete poslechnout ZDE
Tento díl Diabetes Podcastu není potřeba více komentovat – diaveřejností rezonuje problém týkající se snížení úhrad senzorů na měření glykémie již několik dlouhých měsíců.
Poslechněte si skvělý Diabetes Podcast Honzy Hrušovského, kde uslyšíte nejen naše stanovisko k tomuto problému, ale i názor předsedy České diabetologické společnosti prof. MUDr. Martina Prázného, CSc, Ph.D.
Dozvíte se také nepřekvapivě nicneříkající a povrchní vyjádření Ministerstva zdravotnictví, které na otázky Honzy Hrušovského vlastně ani neodpovědělo – naše diabetické děti jsou prostě jen čísla ☹️
Podobný názor, jako má MZ, zazněl i z úst VZP na 9. schůzi podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky v Poslanecké sněmovně 12.03.2025, které jsme se zúčastnili stejně jako prof. Martin Prázný, MUDr. Jan Šoupal či Vlastimil Milata.
Celou epizodu si poslechněte zde: Diabetes Podcast – sebere stát diabetikům I. typu senzory?
Čeká Vás výměna inzulinové pumpy, nebo přechod z pera na pumpu a přemýšlíte, jakou pumpu si vybrat? Chcete vědět, jak chytře vybrat smyčku a nehodit si smyčku z dat? Máte doma čerstvě diagnostikované diabetické děcko, či dospělého, a tápete v informacích? Chcete si po edukacích zasoutěžit jako jednotlivec či v rodinných kláních? Nebo byste rádi poznali krásy Šumavy? 🌲🌳🚗🌲🌳🌄🌲 Pojeďte s námi na čtyřdenní edukační pobyt, kde poznáte nejen nás 😊, ale také další rodiny s malými diadětmi a s diapuberťáky, či dospělé diabetiky. Děti do 18 let věku můžete na pobyt přihlásit pouze v doprovodu rodičů či jiné zmocněné dospělé osoby. Přednášky si pro Vás připravil vedoucí ambulance Kliniky diabetologie pražského IKEMu MUDr. Robert Bém, Ph.D. MHA, a správce českého NightScout Martin Škarecký. Oba pánové budou společně s dětskou diabetoložkou MUDr. Petrou Pelcovou Hamzovou a certifikovaným výživovým poradcem Jiřím Bořkem k dispozici po celý edukační pobyt i k individuálním konzultacím.
Přihlásit se můžete buď pomocí QR kódu, nebo zde: PŘIHLÁSIT SE
Prosíme, přečtěte si a šiřte naše stanovisko k návrhu změny úhrady glykemických senzorů.
Stanovisko naleznete ke stažení zde: Úhrady CGM 2025_02_rev2
Každý člověk s diabetem I. typu – ať už dítě, dospívající nebo dospělý – by měl mít rovný přístup k technologiím, které mu umožní nejlepší léčbu tohoto celoživotního onemocnění. Glykemické senzory nejsou jen o pohodlí, ale hlavně o lepší kompenzaci a kvalitě života dětských i dospělých pacientů.
Musíme dát jasně najevo, že moderní, bezpečná a dostupná léčba diabetu I. typu musí zůstat prioritou pro všechny. Při rozhodování o úhradách by měly být brány v potaz v úvahu nejen krátkodobé (a často krátkozraké) úspory, ale především dlouhodobé zdraví a životy diabetických pacientů I. typu – a to jak dětských, tak dospělých.
Současný návrh do sněmovny předložila vláda ČR – ministr zdravotnictví, Výbor pro zdravotnictví ho posléze doporučil ke schválení ☹️:
Markéta Bittnerová pracuje v chomutovské nemocnici jako sestřička na dětské diabetologii. Sama má přes dvacet let cukrovku. Pro děti a jejich rodiče je tak snad nejlepším člověkem, kterého v těžkých chvílích mohou po diagnóze potkat.
Nekritizovat a nenadávat dětem nebo teenagerům je podle Markéty způsob, jak si získat důvěru u mladých pacientů s cukrovkou. Během natáčení zmíní několik příkladů špatného přístupu k nemoci. Říká, že právě takovým dětem chce pomáhat a být k nim laskavá.
Markéta Bittnerová při natáčení Diabetes Podcastu ale také přiznává, že rozumí dětem, které se s nemocí nesrovnaly. Čerpá především z vlastní zkušenosti, protože po diagnóze sama nechtěla jít do diabetologické poradny.
Celý díl podcastu si můžete poslechnout ZDE
Zdroj: http://www.diabetespodcast.cz
Redakce časopisu DIAstyl zpracovala velmi pěkně a přehledně 👍 příspěvky pro diabetiky od jednotlivých pojišťoven. Dovolujeme si tento opravdu povedený přehled sdílet 😊
I v letošním roce vypsaly jednotlivé zdravotní pojišťovny programy, v rámci kterých poskytují svým pojištěncům nejrůznější příspěvky na podporu zdraví. Jedná se o finanční podporu zaměřenou na prevenci onemocnění, na změnu životního stylu, jakož i podporu pro osoby potýkající se s chronickým onemocněním, kterým tyto příspěvky pomáhají odlehčit náklady spojené s nemocí. A stejně jako v uplynulých letech mohou i v roce 2025 čerpat řadu bonusů také osoby léčící se s cukrovkou – a to jak s prvním, tak druhým typem. Níže proto najdete přehled jednotlivých příspěvků, které můžete jakožto diabetici čerpat, a to přehledně dle vaší pojišťovny.
Na úvod je třeba ještě podotknout, že kromě rozdílných oblastí, na které se příspěvky vztahují, jakož i rozdílných částek, se u jednotlivých zdravotních pojišťoven liší i podmínky a způsob čerpání bonusů. Proto je vždy třeba seznámit se s konkrétními podmínkami u dané pojišťovny – informovat se můžete kdykoli na webových stránkách dané pojišťovny, případně v rámci pracovní doby na infolince pojišťoven či na klientských centrech jednotlivých pojišťoven. Vzhledem k tomu, že jsou příspěvky poskytovány zpětně na základě skutečných výdajů za danou službu, budete vždy potřebovat doklad/účtenku o úhradě se specifikací produktu/služby. Neobejdete se také bez vyplnění žádosti o poskytnutí příspěvku, kterou standardně můžete vyplnit na tiskopise pojišťovny, případně využít systém pojišťovny. Některé pojišťovny umožňují zaslání podkladů také prostřednictvím e-mailu či datové schránky. Nezapomeňte si proto vždy vyžádat doklad o úhradě a následně si u své pojišťovny zjistěte, jakým způsobem o úhradu vynaložených nákladů požádat.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) poskytuje v roce 2025 svým pojištěncům, kteří se léčí s diabetem, následující příspěvky.
Příspěvek na přístrojové ošetření nohou ve výši až 3 000 Kč (pro pojištěnce starší 18 let)
Diabetici starší 18 let, kteří jsou pojištěnci VZP, mohou využít částku až 3 000 Kč na přístrojové ošetření nohou. Ošetření musí diabetik absolvovat u poskytovatele podiatrických služeb, který je garantován Českou podiatrickou společností z. s. (vyhledat si je můžete ZDE), případně u poskytovatele podologických služeb, který je garantován Českou podologickou společností z. s. (seznam naleznete ZDE).
Na jedno ošetření přispívá VZP v maximální částce 500 Kč.
Příspěvek na diabetické pomůcky až 1 000 Kč (bez omezení věku)
Stejně jako v loňském roce poskytuje VZP i letos příspěvek ve výši až 1 000 Kč na pomůcky pro pojištěnce s diagnózou diabetu. Tento příspěvek lze využít na pomůcky, jako jsou například:
Příspěvek na rehabilitační/rekondiční aktivity lázeňského typu nehrazené z veřejného zdravotního pojištění ve výši až 2 000 Kč (čerpání není omezeno věkem)
V minulém roce zavedená novinka v podobě čerpání příspěvků na rehabilitační a rekondiční aktivity pokračuje i letos, a to ve stejné výši – tedy do výše až 2 000 Kč. Tuto částku lze čerpat například na masáže, hydroterapii, plavání, saunování, magnetoterapii, elektroterapii, oxygenoterapii, plynové injekce či akupunkturu. Naopak jej není možné využít na pronájem saun, bazénů, vířivek, solárií apod., na pohybové a sportovní aktivity (např. jóga, pilates, zdravotní cvičení) či na online aktivity.
Zažádat lze osobně na přepážce VZP, zasláním vyplněné žádosti poštou na adresu VZP či online prostřednictvím aplikace Moje VZP. Obecně pak platí, že žádost o čerpání příspěvků je možné rozložit pouze maximálně do dvou žádostí za rok (požádat tedy můžete jednorázově, nebo nadvakrát). Doklady musí být vystaveny od data 1. ledna 2025 dále a zároveň nesmí být datum úhrady při podání žádosti starší než tři měsíce (dokládáte-li více dokladů v rámci jedné žádosti, pak lhůta tří měsíců platí pro datum uvedené na posledním dokladu). Podáváte-li žádost na přepážce či poštou, musíte ji doručit nejpozději do 30. listopadu 2025, v případě podávání žádosti online je termín prodloužen až do konce roku 2025. Přesné podmínky pro čerpání příspěvků z fondu prevence VZP naleznete ZDE.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) v rámci svého fondu prevence přispívá diabetikům v letošním roce na následující pomůcky a aktivity:
Příspěvek na dia pomůcky ve výši až 1 500 Kč
Nákup zdravotnických prostředků je u ZPMV rozdělen dle věku – dětem a osobám mladším 18 let vč. přispívá pojišťovna na nákup pomůcek až do výše 1 500 Kč, pojištěnci od věku 19 let mohou čerpat příspěvek do výše až 500 Kč. Využít je lze na nákup například následujících prostředků:
Pozor, abyste mohli o příspěvek žádat, je třeba absolvovat v průběhu roku prohlídku u praktického lékaře.
Příspěvek na přístrojovou pedikúru až 500 Kč (diabetici starší 19 let)
Pokud v roce 2025 dosáhnete věku 19 let a vyššího, můžete si jakožto diabetici požádat o příspěvek ve výši až 500 Kč na přístrojovou pedikúru. Ošetření musí diabetik absolvovat u poskytovatele podiatrických služeb, který je garantován Českou podiatrickou společností z. s. (vyhledat si je můžete ZDE), případně u poskytovatele podologických služeb, který je garantován Českou podologickou společností z. s. (seznam naleznete ZDE).
O příspěvek z bonusového programu můžete žádat jednorázově, případně opakovaně, dokud nedosáhnete maximální výše příspěvku. Žádost musí být podána do tří měsíců od úhrady produktu nebo služby (v případě, že uplatňujete více dokladů v rámci jedné žádosti, pak lhůta tří měsíců platí pro datum uvedené na posledním dokladu). O příspěvek lze žádat od 6. ledna do 31. prosince 2025, a to přednostně prostřednictvím E-komunikace.
Přesné podmínky pro čerpání příspěvků z fondu prevence ZPMV naleznete ZDE.
V rámci preventivních programů České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) mohou diabetici čerpat příspěvek na prevenci zhoršení diabetu, a to až do výše 1 000 Kč. Uplatnit jej mohou na veškeré diabetické pomůcky zakoupené v lékárně či prodejně zdravotnických potřeb (glukometr, jehly, testovací proužky, přípravky pro dezinfekci kůže, senzory k přístroji na kontinuální měření glykemie, port pro aplikaci inzulinu, obuv pro diabetiky aj.). Nevztahuje se však na nákup léků, doplňků stravy, vitaminů, potravin, nápojů apod.
Využít jej mohou také na přístrojovou pedikúru, přičemž ošetření musí diabetik absolvovat u poskytovatele podiatrických služeb, který je garantován Českou podiatrickou společností z. s. (vyhledat si je můžete ZDE), případně u poskytovatele podologických služeb, který je garantován Českou podologickou společností z. s. (seznam naleznete ZDE).
Další příspěvky na prevenci
Využít lze i dalších příspěvků, jež jsou zaměřeny na prevenci a nejsou určeny výhradně jen pro diabetiky, byť mohou s diabetem úzce souviset a podpořit jeho zlepšení. Jedná se například o následující příspěvky:
Příspěvek motivující k pravidelné pohybové aktivitě
Vzhledem k tomu, že zejména u diabetu 2. typu je nezbytný dostatek pohybu, mohou být pojištěnci ČPZP motivováni také programem Krok pro zdraví, v rámci nějž mohou čerpat za nachozené kroky částku až 1 000 Kč, již lze následně uplatnit na sportovní oblečení či regenerační aktivity. Chcete-li dosáhnout plné výše příspěvku, budete muset nachodit minimálně 3 300 000 kroků.
Žádost o příspěvek lze podávat po celý rok, tedy od 1. ledna do 31. prosince 2025, a to do tří měsíců od data vystavení dokladu. Zažádat lze osobně při návštěvě pobočky, korespondenčně zasláním žádosti poštou, elektronicky prostřednictvím Elektronické přepážky či vlastní datové schránky, nebo prostřednictvím mobilní aplikace „Zdraví v mobilu“.
Přesné podmínky pro čerpání příspěvků z fondu prevence ČPZP naleznete ZDE.
Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) nemá vypsán přímo program pro diabetiky, nicméně diabetičtí pojištěnci mohou čerpat bonus ve výši až 10 000 Kč na pomůcky pro diabetiky s Vitakartou. Využít pak samozřejmě mohou i příspěvků udílených v rámci ostatních preventivních programů, ať už jde například o příspěvek na dentální hygienu (až 1 000 Kč), či nejrůznější očkování.
Žádosti o čerpání příspěvků z preventivních programů je možné podávat do 30. listopadu 2025, přičemž vždy je nutné dodržet stanovený způsob, který je uveden v rámci pravidel konkrétního programu. Přesné podmínky, jak lze čerpat příspěvky z fondu prevence OZP, naleznete ZDE.
Revírní bratrská pojišťovna (213)
Revírní bratrská pojišťovna (RBP) poskytuje svým diabetickým pojištěncům ve věku od 19 let příspěvek do výše až 1 000 Kč na pořízení permanentky na pohybové aktivity (50 % z ceny), na nákup pomůcek pro diabetiky, jako jsou testovací a diagnostické proužky, glukometry, příslušenství k inzulínové pumpě, přípravky pro lepší fixaci senzorů atd., či na přístrojovou pedikúru. Podiatrické ošetření musí diabetik absolvovat u poskytovatele podiatrických služeb, který je garantován Českou podiatrickou společností z. s. (vyhledat si je můžete ZDE), případně u poskytovatele podologických služeb, který je garantován Českou podologickou společností z. s. (seznam naleznete ZDE). Tento příspěvek lze navíc navýšit až na 3 000 Kč, a to darem od rodiny či přátel pojištěných u RBP (může se jednat o dar od maximálně dvou osob).
Revírní bratrská pojišťovna také spustila nový program s názvem preDia, jehož cílem je zaměřit se na prevenci diabetu a zabránit komplikacím souvisejícím s tímto onemocněním. Proto hradí preventivní vyšetření hladiny cukru v krvi všem svým pojištěncům už od 35 let věku, aby tak pomohla odhalit případné riziko onemocnění diabetem.
V rámci podprogramu preDia II se pak zaměřuje na již diagnostikované prediabetiky a diabetiky 2. typu. Do tohoto programu se mohou zapojit již diagnostikovaní pacienti a nechat si aplikovat senzor, který kontinuálně snímá hodnoty cukru v krvi – díky získaným datům se pak mohou pacienti naučit regulovat své glykémie, a navíc jim lékař může doporučit léčebná opatření přesně dle jejich potřeb. Ti, kteří se do tohoto programu zapojí, navíc mohou čerpat příspěvek na služby nutričního terapeuta, a to až do výše 1 500 Kč za rok (maximálně však 75 % z hodnoty vystaveného účtu). Prediabetici pak mohou také čerpat příspěvek ve výši až 1 500 Kč na rok na léky ke snížení glykémie, jež nejsou běžně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
O proplacení příspěvku lze zažádat v průběhu roku, nejpozději však do 15. prosince 2025. Doklady s žádostí lze přinést na pobočku, zaslat poštou na adresu pojišťovny, nebo podat jednoduše prostřednictvím mobilní aplikace my213. Přesné podmínky pro čerpání příspěvků z fondu prevence RBP naleznete ZDE.
Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) nenabízí žádný speciální preventivní program pro diabetiky, nicméně v rámci programu Zdravý pojištěnec mohou zaregistrovaní dospělí pojištěnci čerpat příspěvek do výše až 1 000 Kč například na zdravotnické pomůcky zakoupené v prodejně zdravotnických potřeb nebo v lékárně, pohybové aktivity vč. plavání, vitamíny a doplňky stravy zakoupené v lékárně, volně prodejné léky či na regeneraci v podobě masáží, sauny, solné jeskyně, fyzioterapie aj.
Využít je možné i další příspěvky na prevenci, například na dentální hygienu (až 500 Kč) či pravidelný pohyb (až 500 Kč).
V rámci preventivních programů může pojištěnec VoZP v rámci jednoho kalendářního roku využít maximálně tři různé příspěvky, a to do 90 dnů od data uvedeného na dokladu o úhradě. U žádostí podaných osobně na kontaktním místě VoZP nebo na papírovém formuláři a zaslaných poštou je nutné dodržet termín do 30. listopadu 2025, žádosti podávané elektronicky (prostřednictvím datové schránky pojištěnce, klientského portálu či mobilní aplikace Zdraví na klik) lze odevzdat do 31. prosince 2025.
Přesné podmínky pro čerpání příspěvků z fondu prevence VoZP naleznete ZDE.
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ) nabízí speciální dia program pouze pro děti a mládež do věku 18 let. Tito pojištěnci mohou jedenkrát za rok čerpat příspěvek ve výši až 5 000 Kč na diabetickou dietu a na diabetické pomůcky, jež nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Příspěvky poskytované ZPŠ jsou jednorázové, proto se musí vyčerpat najednou. Žádost spolu s doklady lze poslat e-mailem, datovou schránkou nebo poštou, a to do tří měsíců od vystavení dokladů. Přesné podmínky pro čerpání příspěvků z fondu prevence ZPŠ naleznete ZDE.
Zdroj: www.diastyl.cz
Dovolujeme si Vám představit novinku – velmi pěknou knihu Nové technologie v diabetologii od autora MUDr. Roberta Béma, Ph.D, MHA, vedoucího ambulance Kliniky diabetologie v pražském IKEMu. Kniha určitě potěší nejen všechny fanoušky smyček, appek, ale určitě i každého, kdo se o svůj diabetes zajímá. Naleznete ji téměř ve všech knižních e-shopech.
Kniha přináší praktický pohled na využití nejnovějších technologií v léčbě a péči o osoby s diabetem. MUDr. Bém mapuje širokou škálu technologických inovací, které zásadně změnily diabetologii v posledních letech, od sledování glukózy pomocí kontinuálního monitorování přes léčbu pomocí chytrých inzulinových per až po využití automatických inzulinových pump. Kniha nabízí podrobný přehled nejnovějších trendů a přístupů, přičemž zdůrazňuje jejich význam pro zlepšení kvality života pacientů a efektivitu léčby. Další části se věnují vztahu technologií k fyzické aktivitě a stravě, mobilním aplikacím pro pacienty i lékaře a také technologickým inovacím specifickým pro diabetes 1. a 2. typu, ale i pro různé skupiny pacientů, jako jsou starší osoby, těhotné ženy či křehké skupiny. Dále je pojednáno využití telemedicíny a umělé inteligence v diabetologii a kniha též poskytuje náhled na budoucnost technologického vývoje v oboru. Tento průvodce je nezbytným zdrojem nejen pro odborníky v diabetologii, ale i pro všechny zdravotníky, kteří se zajímají o inovativní přístupy v léčbě diabetu.
