Přihlášky na akci naleznete ZDE
V letošním roce se náš spolek účastní celosvětového dne štědrosti a dobrých skutků s názvem Giving Tuesday, který připadá na úterý 29. listopadu 2022. V souvislosti s tímto dnem jsme připravili projekt NightScout pro diabetické děti, jehož celé znění naleznete mezi výzvami na webu ZDE
Pokud patříte mezi ty, které projekt zaujal a rádi by nám pomohli s finančními náklady na něj, kontaktujte nás, prosím, na telefonu 775 125 443 nebo na e-mailu spolek@diapozitiv.cz
Tým Abbot FreeStyle vás srdečně zve na již pátý díl série „Komplikace diabetu“. V pátém díle si budeme opět a současně naposledy povídat o otázkách psychologických. Je nám velkou ctí, že tématem „Asertivita – první kroky k tomu, jak vyjádřit své potřeby“ nás provede PhDr. Markéta Celerová, Ph.D. z oddělení klinické psychologie FN Plzeň.
Pátý díl tohoto cyklu webinářů se uskuteční ve středu 26. října 2022 v 18:00 hodin.
Přihlášky na seminář ZDE |
Technické požadavky, aby vše proběhlo hladce 😊
K účasti na webináři potřebujete počítač připojený k internetu, s možností přehrávat zvuk a s nainstalovaným jedním z následujících prohlížečů:
- Chrome verze 49 a vyšší (Doporučujeme 65 a vyšší)
- Firefox verze 52 a vyšší (Doporučujeme 60 a vyšší)
- Opera verze 40 a vyšší (Doporučujeme 41 a vyšší)
- Microsoft Edge 79 a vyšší
Kompatibilitu vašeho systému si můžete též otestovat na odkazu zde, kliknutím na modré tlačítko „Test my connectivity“. Webovou kameru nebudete potřebovat.
Rádi bychom vás informovali, že již nyní je na Google Play k dispozici aplikace FreeStyle LibreLink pro zařízení s operačním systémem Android, kterou můžete plně nahradit vaši čtečku FreeStyle Libre. Mobilní aplikace pro Apple zařízení s operačním systémem iOS bude k dispozici na Apple App Store v první polovině listopadu tohoto roku.
MUDr. Jan Šoupal, Ph.D. poskytl rozhovor skvělé redaktorce časopisu DIAstyl Kamile Leciánové. Přečíst si ho můžete i zde 😊
Není tak důležité, jakým způsobem se inzulin do těla podává, důležitější je, jak pacienti s diabetem sledují svou hladinu glykemie.“ Tímto tvrzením způsobil diabetolog MUDr. Jan Šoupal, Ph.D., malou revoluci v léčbě diabetu. Výsledky jeho studie věnované senzorům pro kontinuální monitoraci glykemie vzbudily zaslouženou pozornost po celém světě a mimo jiné pomohly přesvědčit zdravotní pojišťovny, aby senzory hradily.
Pane doktore, mohl byste nám vaši studii blíže představit?
Cílem studie bylo porovnat dostupné možnosti léčby diabetu 1. typu a určit, jaká strategie léčby přináší nejlepší výsledky, a dále zjistit, zdali je pro zlepšení kompenzace diabetu důležitější metoda aplikace inzulinu, způsob monitorace glykemie, nebo obojí. To byly vědecké cíle. Dalším neméně důležitým záměrem bylo uspořádat studii, která by mohla pomoci ke zlepšení úhrady senzorů pro pacienty v České republice.
Studie se zúčastnilo 94 pacientů s diabetem 1. typu, kteří byli rozděleni do 4 skupin. První skupina čítala 26 účastníků, kteří začali používat senzory a inzulinovou pumpu. Ve druhé skupině bylo 25 pacientů kteří zahájili používání inzulinové pumpy a k monitoraci glykemií používali pouze glukometr. 22 účastníků zahájilo používání senzorů v kombinaci s inzulinovými pery a v poslední skupině pokračovalo 21 účastníků pouze s glukometrem a inzulinovými pery.
Studie trvala 3 roky a v současné době se jedná o nejdelší studii, která hodnotí efektivitu glukózových senzorů.
Co vás přivedlo na myšlenku studii uspořádat?
Počátky studie spadají již do roku 2012, kdy jsem se zúčastnil zahraniční přednášky o glukózových senzorech a zjistil jsem, jak málo ověřených informací o senzorech bylo tehdy k dispozici. Je nutné uvědomit si, že v té době valná většina pacientů používala pouze glukometr a se senzory se v léčbě příliš nepočítalo, a když už, tak pouze v kombinaci s inzulinovou pumpou. Z vlastní diabetologické praxe jsem však věděl, že někteří pacienti nejsou inzulinovým pumpám nakloněni. Proč jim tedy vnucovat finančně nákladnější léčbu inzulinovou pumpou, když by jim k lepším výsledkům mohla dopomoci výrazně levnější varianta – kombinace senzoru a inzulinového pera?
Dnešním pohledem se to zdá až komické, ale ještě před několika lety drtivá většina lékařů nevěřila, že by kombinace inzulinových per a senzoru mohla být efektní a že by dokonce mohla být výrazně účinnější než léčba inzulinovou pumpou samotnou.
Jak jste u diabetiků zapojených do studie úspěšnost léčby sledovali?
U všech účastníků studie jsme hodnotili glykovaný hemoglobin, čas strávený v cílovém rozmezí (Time in Range), procento strávené v hypo- či hyperglykemii a další parametry. Každé 3 měsíce jsme pak průběžně vyhodnotili výsledky jednotlivých účastníků.
A jak zní závěr vašeho pozorování?
Zjistili jsme, že u všech pacientů, kteří používali glukózové senzory, došlo k výraznému zlepšení hodnot glykovaného hemoglobinu (HbA1c) z průměrných hodnot 68 mmol/mol na začátku studie na 53 mmol/mol na konci studie. Zároveň došlo ke snížení výskytu hypoglykemie a zlepšení dalších ukazatelů kompenzace. Zatímco pacienti, kteří používali k monitoraci pouze glukometr, se příliš nezlepšili. Studie tak jasně potvrdila, že kontinuální monitorace glykemie je klíčová pro dobrou kompenzaci diabetu 1. typu bez ohledu na to, zda osoba s cukrovkou využívá inzulinovou pumpu či inzulinové pero.
Výsledky studie posloužily jako pádný argument pro dnes již stále běžnější užívání senzorů při léčbě diabetu 1. typu. Tam, kde lékař dříve doporučoval na prvním místě inzulinovou pumpu, dnes na prvním místě indikuje kontinuální monitoraci glykemie.
Staví se tedy studie proti užívání inzulinových pump?
To samozřejmě ne. Je ale nutné si uvědomit, že běžná inzulinová pumpa nemusí přinášet pacientům více benefitů než aplikace moderních typů inzulinu (inzulinových analog) s pomocí pera. Studie, které potvrzovaly, že léčba inzulinovou pumpou je pro pacienty lepší než léčba inzulinovým perem, byly totiž provedeny většinou pouze se starými typy inzulinů, a nikoliv právě s novými inzulinovými analogy. Ovšem léčba diabetu 1. typu je dnes díky analogům na zcela jiné úrovni!
Takže inzulinová pumpa je pro pacienty vhodnější pouze za předpokladu, že nabízí něco navíc – tedy pokročilé automatické funkce jako vypnutí při blížící se hypoglykemii nebo i automatické zvýšení dávky inzulinu při hyperglykemii. Pokud má pumpa obě funkce, pak hovoříme o tzv. hybridní uzavřené smyčce (někdy nesprávně označované jako umělá slinivka).
Osobně zapojování moderních technologií do léčby cukrovky vítám, jelikož se jedná o logický vývoj léčby, která umožňuje stanovit nové, přísnější cíle pro kompenzaci diabetu, ale také těchto cílů dosáhnout.
Doporučil byste užívání senzoru pro kontinuální monitoraci glykemie všem pacientům s diabetem bez výjimky?
Senzory by měly být nabídnuty všem pacientům s diabetem 1. typu a každý diabetik 1. typu by o jejich výhodách měl vědět a chápat, že je to v současné době asi to nejlepší, co léčba cukrovky 1. typu nabízí. Pokud diabetik senzory vyloženě nechce, tak samozřejmě nezbývá než jeho přání akceptovat, ale zároveň je nutné pokusit se pacientovi ještě jednou vše důkladně vysvětlit, protože se tímto rozhodnutím může připravit třeba i o několik let života.
Pro řadu diabetiků byla překážkou i vyšší cena senzorů…
Ano. Donedávna byly pojišťovnami plně hrazeny pouze inzulinové pumpy a senzory byly v České republice hrazené jen v omezené míře u dětí. Díky výsledkům naší studie se však podařilo prokázat, že užívání senzorů je v léčbě diabetu nejen velice účinné, ale také mnohem významnější než metoda aplikace inzulinu. Pokud je nějaká léčba účinnější a zároveň levnější, tak se samozřejmě jedná o pádný argument při jednání s plátci zdravotní péče. Naše studie tedy významně přispěla k úhradě senzorů pro širokou skupinu pacientů v České republice, ale i v zahraničí.
Mnoho pacientů, kteří senzory využívají, neumí příliš dobře zpětně pracovat s daty. Jak správně vyhodnotit, co nám senzor říká?
Práce se staršími daty ze senzoru je jistě důležitou, ovšem ne klíčovou záležitostí pro léčbu cukrovky 1. typu. Hlavní výhodou při vyhodnocování souhrnných dat ze senzoru je možnost zpětné kontroly úspěšnosti léčby. Tímto způsobem lze například odečíst procento času v cílovém rozmezí (Time in Range), které je definované jako hodnota 3,9 až 10 mmol/l. Pacient si může kdykoliv zkontrolovat procento času, kdy se v cílovém rozmezí pohybuje, a nemusí čekat 3 měsíce na to, až se na pravidelné kontrole dozví svou hladinu glykovaného hemoglobinu. Nejen proto je dnes čas v cílovém rozmezí považován za stěžejní parametr pro hodnocení kompenzace diabetu u pacientů, kteří používají pravidelně senzory.
Čas, kdy se pacient pohybuje v cílových hodnotách 3,9–10 mmol/l, by měl být alespoň 70%. Nedoporučoval bych ovšem pouze na základě souhrnných trendů ze senzoru automaticky nastavovat například bazální dávky inzulinu, protože interpretace dat ze souhrnného záznamu ze senzoru je, pro někoho možná překvapivě, poměrně složitá a mnoho pacientů nedokáže při vyhodnocování záznamů ze senzoru takzvaně číst mezi řádky.
V čem tedy dělají pacienti chybu?
Představme si například situaci, kdy se pacient potýká s častými nočními hypoglykemiemi. Rozhodne se proto snížit dávku inzulínu v průběhu noci, ale z charakteru té křivky už nevyčte, zda se jedná o hypoglykemii způsobenou vysokou bazální dávkou či špatnou korekcí mírné hyperglykemie před spaním. Tedy pacient se před spaním naposledy podívá na senzor, zjistí, že glykemie je řekněme 10 mmol/l, a v důsledku toho aplikuje malý korekční bolus třeba v podobě 2 jednotek inzulinu.
Mnoho lidí si ale již neuvědomuje, že na počátku noci v těle klesá hladina kortizolu, hormonu, který působí proti inzulinu, a zvolí tedy zbytečně velké množství korekčního bolusu, který mu zapříčiní právě onu noční hypoglykemii 2–3 hodiny poté, co usnul.
Takovýchto chybných interpretací můžeme najít samozřejmě mnohem více. V čem by se ale měli pacienti zlepšit, je jejich ochota a schopnost projít zpětně své výsledky a kriticky zhodnotit, zda jsou či nejsou dobře kompenzováni – tyto údaje totiž o léčbě vypovídají více než hodnota glykovaného hemoglobinu stanovená jednou za 3–4 měsíce.
Někteří pacienti rovněž tápou, jak správně pracovat s trendovými šipkami, které senzor ukazuje. Co byste jim v tomto případě doporučil?
Dospělým pacientům většinou radím používat pravidlo 2–4–6. Tedy pokud senzor ukáže tři šipky nahoru (v případě systému Medtronic) nebo dvě šipky nahoru (Dexcom), je vhodné přičíst ke stávající glykemii hodnotu 6. V případě, že senzor zobrazí dvě šipky (Medtronic), respektive jednu šipku ukazující směrem nahoru (Dexcom nebo FreeStyle Libre), přičítá pacient hodnotu 4 a analogicky přičítá hodnotu 2 při jedné šipce nahoru (Medtronic), respektive šikmé šipce u systémů Dexcom nebo FreeStyle Libre.
Ukazuje-li například senzor Dexcom glykemii 8 mmol/l a k tomu dvě šipky směřující nahoru, pacient musí uvažovat o hodnotě ze senzoru jako o glykemii 14 mmol/l (8 + 6). Obecně lze uvést, že pacienti mají při vzrůstajícím trendu glykemie tendenci připichovat výrazně méně inzulinu, než je ve skutečnosti potřeba, což potvrzuje nedávno provedená studie sledující asi 220 pacientů s diabetem 1. typu.
Pokud diabetik přejde z glukometrů na senzory, přinese to automaticky zlepšení kompenzace?
Automatické zlepšení to samozřejmě nepřinese. Je dobré, aby si pacienti uvědomili, že senzor není pilulka, kterou člověk prostě jen tak spolkne, a kompenzace se sama od sebe zlepší. Senzor je přístroj, se kterým se pacienti musí naučit zacházet a zejména na začátku investovat do jeho správného používání svou energii i čas. Podle celé řady klinických studií a zejména podle zkušeností lékařů a samotných pacientů je však velice pravděpodobné, že u naprosté většiny pacientů, kteří začnou senzor používat, se kompenzace diabetu výrazně zlepší.
Rád bych diabetikům 1. typu, kteří dosud s užíváním senzorů váhají, vzkázal, aby vše dobře uvážili a zbytečně se tak nepřipravili o revoluční technologii, která jím může zkvalitnit a prodloužit život s cukrovkou. To, co jim diabetes ukrojil, jim mohou alespoň částečně senzory vrátit zpět.
Kdo je MUDr. Jan Šoupal, Ph.D.? Působí jako diabetolog, endokrinolog a internista na 3. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, což je rovněž pracoviště 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V rámci diabetologie se zaměřuje především na problematiku kontinuální monitorace glykemickými senzory a léčbu inzulinovými pumpami.
Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný text užitý v původním znění a se souhlasem autora MUDr. Jana Šoupala, Ph.D.
Přihlášku na akci naleznete ZDE
Srdečně vás zveme na čtvrtý díl série „Komplikace diabetu“. Ve čtvrtém díle si budeme opět povídat o otázkách psychologických. Je nám velkou ctí, že tématem: „Práce se stresem a úzkostí“ nás provede PhDr. Markéta Celerová, Ph.D.- Oddělení klinické psychologie FN Plzeň.
Webináře pro vás připravuje Abbott Diabetes Care – FreeStyle Libre 😊
Přihláška ve formátu pdf ke stažení ZDE: Přihláška NN soutěž
Moderní inzulinové pumpy, senzory i chytrá inzulinová pera – to vše dnes pomáhá zvládat onemocnění i českým diabetikům. Velmi dobrou dostupnost nových technologií u nás přitom mají diabetici I. typu, kterým je hradí pojišťovna. Právě díky senzorům a pumpám je přitom možné automaticky dávkovat inzulin, aniž by pacienti stále museli propočítávat příjem sacharidů, a zajistit mnohem lepší kompenzaci. Rezervy ovšem máme ve spektru odborníků, kteří se do péče o diabetiky zapojují. Dnes totiž milion diabetiků léčí praktici a diabetologové, kterým v péči pomáhají zdravotní sestry. Jenže diabetes je onemocnění, jehož úspěšná léčba velmi závisí na edukaci a zapojení pacienta. Proto by bylo na místě, aby se do péče zapojili také například nutriční terapeuti, díky čemuž by se lékařům uvolnily ruce a měli by více prostoru na management léčby. Na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví, který uspořádalo vydavatelství Media Network, to řekl profesor Martin Prázný z III. Interní kliniky 1. LF a VFN.
„V posledních letech jsme udělali velký pokrok – v určitých věcech se můžeme považovat za vzor vývoje, a to možná i na globální úrovni. V České republice jsou výborně dostupné technologie zejména pro diabetiky I. typu. Nové technologie, které se dnes dostávají do medicíny, však na sebe navazují celou řadu činností, které ještě nemáme optimálně pokryté, a budeme o tom do budoucna muset více přemýšlet,“ uvádí Martin Prázný.
U pacientů s diabetem I. typu, kterých je v Česku kolem 50 tisíc, je naprosto nezbytné podávání inzulinu. Ten je třeba pečlivě dávkovat, protože předávkování způsobí hypoglykémii, zatímco bez inzulinu pacient dostane hyperglykémii a po určité době bez inzulinu by zemřel. Pacient si tak stále musí počítat příjem sacharidů a podle toho si vždy před jídlem píchat dávku inzulinu.
„Pacienti odhadují více či méně přesně, a podle toho vypadá jejich kompenzace. Ve Spojených státech bylo ještě před pěti lety asi jen 20 procent diabetiků I. typu slušně kompenzovaných. V České republice se situace významně zlepšuje také s tím, jak přicházejí nové modely senzorů a automatických inzulinových pump,“ konstatuje profesor Prázný.
Nové technologie fungují tak, že je senzor propojen s chytrým telefonem či pumpou, která pak z velké části dávkuje inzulin sama. Pacient se tak pouze pumpě oznámí, že se chystá něco sníst, a musí se o zařízení adekvátně starat.
„Do budoucna se možná dočkáme systému, kdy toto oznamování nebude potřeba. Zatím pacient musí systém udržovat funkční – musí mít funkční senzor, inzulin v zásobníku, musí tam být baterka a kanylka, která je zapíchnutá do podkoží, přičemž jehla se musí vyměnit každý třetí den. Přesto je to pro pacienta mnohem jednodušší než uvažovat, jakou mám zrovna glykémii a zda si mám vzít korekční dávku,“ doplňuje Martin Prázný.
Nejdražší individuálně hrazená léčebná pomůcka pro české pacienty
Pacienti dnes mají k dispozici řadu senzorů a systémů, díky nimž v chytrém telefonu mohou svůj stav sledovat. Právě to také bude trend i do budoucna, protože není pravděpodobné, že by všem pacientům bylo v dohledné době možno transplantovat Langerhansovy ostrůvky nebo pěstovat buňky, které by pak dostávali.
„V České republice jsme na tom z hlediska penetrace inzulinových pump docela slušně – v regionu střední a východní Evropy jsme na druhém místě za Slovinskem. Stále však máme rezervy, jsme stěží na 50 procentech u diabetiků I. typu a musíme jít dál. Přesto můžeme být příkladem pro některé jiné státy, které tak dobrý přístup k moderním technologiím nemají. U nás totiž nastala souhra na všech úrovních a děkujeme plátcům, že jsou ochotni hradit senzory v takovém rozsahu, že je to nejdražší individuálně hrazená léčebná pomůcka pro české pacienty vůbec,“ popisuje Prázný.
Data snímaná senzorem se přitom dají odesílat na server, kde je může kontrolovat lékař. Díky reportu dokáže odborník na dálku popsat onemocnění daného pacienta a říci, kde přidat či ubrat. Zároveň vidí i tzv. time in range, tedy dobu strávenou v cílovém rozmezí, která by měla být alespoň 70 procent. Díky tomu je možné sledovat přímý dopad zavedení senzorů do praxe a spočítat efektivitu technologie – což je pak silný argument i pro plátce péče.
Vedle toho existují i chytrá inzulinová pera, která mají paměť, a díky sběru dat se lékař na dálku dozví, kolik a kdy si pacient inzulinu aplikoval. Do budoucna by se tato chytrá pera měla propojit s kontinuální monitorací. Ta by se nemusela soustředit jen na glykémii, ale i na ketolátky, což je důležité zejména u dětí. Vedle toho lze díky monitoraci sledovat pohyb, srdeční rytmus, teplotu, hmotnost či životní styl.
Využijme nutriční terapeuty
K realizaci tohoto telemedicínského přístupu je ovšem třeba, aby měl lékař prostor se daty zabývat – těžko to bude dělat ve chvíli, kdy má jednoho pacienta v ordinaci a dalších deset v čekárně. „Bohužel v dnešním modelu diabetologické ambulance je lékař, sestra a pacient. Sestra slouží jako recepční, sekretářka, edukátorka dávkování inzulinu, řeší předpisy zdravotnických pomůcek. Na lékaři je naprostá většina komunikace s pacientem, což by mělo znamenat, že se proberou možnosti, nastolí se strategie léčby, zkontroluje se efektivita a bezpečnost. Pak tam ale jsou další povinnosti, jako je edukace pacientů, životní styl, management nepravostí pacienta – zkrátka toho, co by se mělo probírat, je celá škála. Jenže lékař má omezený čas, a když si má vybrat, co s pacientem, tak místo sáhodlouhého rozhovoru zvolí farmakoterapii. Všechno ostatní ustupuje do pozadí,“ přibližuje Martin Prázný.
Z tohoto přístupu pochopitelně mohou být mnozí pacienti frustrovaní. Nejčastější stížností diabetiků tak je, že s nimi lékař nemluvil, jen jim napsal recept. Podobně se ani lékařům nelíbí, že pacienty nestíhají. Proto by bylo na místě začít zavádět nové modely péče.
„Dnes máme možnost využívat nutriční terapeuty, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní a vyznají se v dietě a životosprávě. Právě oni by mohli sejmout část břemene z lékařů, takže by se mohli více zaměřovat na léčebné strategie a komunikaci hlavních léčebných cílů, kontrolovat efektivitu a bezpečnost léčby či používat silné motivační prvky. Věřím také, že technologie mohou přinést pracovní nástroj pro nelékaře, kteří si podle nastavených kritérií dokážou zanalyzovat, kde jsou chyby,“ načrtává Prázný. Díky tomu by bylo možno pomáhat a preventivně působit i u prediabetiků nebo u obézních pacientů.
U diabetiků II. typu zatím nejnovější technologie hrazené pojišťovnou nejsou, lze ale očekávat, že některé z nich se začnou užívat i tady. Zároveň lze právě zde očekávat větší využívání nástrojů ke kontrole životosprávy a zdravého životního stylu.
„Implementace je nezbytná, takže čím dál více lékařů absolvuje kurzy zaměřené na kontinuální monitoraci. Víme, že technologie jsou dnes základem pro telemedicínu. My telemedicínu děláme už teď, ale je to živelné, ne vždy řízené a ne vždy za to dostaneme zaplaceno. Musíme také uvažovat o nových modelech diabetologické péče, větší podpoře a zapojení nelékařů, protože jen se stávajícími lékaři se to zvládnout nedá,“ uzavírá profesor Prázný.
Summit Technologie a inovace ve zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory hlavního odborného partnera Medtronic, generálních partnerů Roche, Novartis a Leo Pharma, partnerů OKsystem, CCA Group a Sprinx a marketingového partnera Zentiva.
Zdroj: zdravotnickydenik.cz
Příspěvek na prevenci zhoršení onemocnění diabetes mellitus do celkové výše 3 000 Kč můžete využít na jednu nebo více pomůcek/služeb v rámci tohoto programu:
- na dezinfekční prostředky určené primárně k dezinfekci kůže před odběrem krve k zjištění hodnoty glykémie pomocí glukometru či k dezinfekci kůže před aplikací inzulinu
- na jehly k inzulinovým perům nad rámec množství hrazeného z veřejného zdravotního pojištění
- na testovací proužky pro zjištění glukózy/ketonů v moči
- na diagnostické proužky pro stanovení hodnot glukózy v krvi
- na příslušenství k inzulinové pumpě (baterie, zásobníky inzulinu, sety infuzní kovové/teflonové)
- na senzory k přístroji na kontinuální měření glykémie nad rámec množství hrazeného z veřejného zdravotního pojištění
- na port pro aplikaci inzulinu
- na odstraňovače náplastí ve formě spreje či napuštěných roušek (slouží k bezbolestnému odstranění náplastí po zavedení infuzního setu či po senzoru)
- na vinuté tampony (používají se společně s dezinfekčním roztokem, příspěvek se vztahuje na tampony nad rámec množství hrazeného z veřejného zdravotního pojištění; na dokladu může být uveden název „tampony buničité“, „dělené buničité tampony“ apod.)
- na gely a krémy zlepšující hojení ran, hlavně vpichy na prstech, vpichy po kanylách, senzorech (např. Wellion krém/Hemagel pro hojení ran)
- na prostředky pro fixaci a lepší přilnavost senzorů a kanyl (tejpy, samodržicí obinadla, fixační fólie, bariérové spreje např. Cavilon apod.)
- na lancety a lancetová pera
- na příslušenství k přístrojům na měření hodnot glukózy
- na přístrojové ošetření nohou – pedikérské ošetření provedené poskytovatelem podiatrických služeb garantovaným Českou podiatrickou společností. z. s. nebo poskytovatelem podologických služeb garantovaným Českou podologickou společností, z. s. Podmínkou je předložení dokladů o absolvování nejméně 4 ošetření (pravidelná péče)
Jaké doklady budete potřebovat
- doklad o zaplacení dané pomůcky/služby (v den podání žádosti nesmí být starší než 3 měsíce)
- doklad o diagnóze (např. průkaz diabetika, lékařské potvrzení)
Před podáním žádosti se prosím seznamte se všemi potřebnými informacemi, které najdete v podrobných podmínkách čerpání příspěvků z fondu prevence.
Zdroj: vzp.cz
Pro uživatele inzulinové pumpy YpsoPump a všechny, kteří o jejím pořízení uvažují, má Ypsomed samé dobré zprávy a novinky, které by měly být od podzimu 2022 dostupné 😊
- systém mylifeDose – vzdálené podávání inzulinu/bolusu přes mobil
- systém CamAPS FX – uzavřený systém – automatické podávání inzulinu
Bližší informace naleznete na odkazu níže, a samozřejmě pro všechny zájemce přichystáme na podzim na toto téma pěknou edukaci 👌
Po dvou letech, kdy se Noc snů v žádné ZOO nekonala kvůli opatřením proti COVID-19, se letos brány vybraných ZOO po celém světě opět pro zdravotně postižené děti otevřou!
Letos jedeme do ZOO v Děčíně, kde se Noc snů koná v pátek 3.6.2022 od 18:00 hodin. Pokud se chcete s DIApozitivem Noci snů zúčastnit, napište nám na spolek@diapozitiv.cz
POZOR!!!! Počet míst je omezený, bez přihlášení se není možné zúčastnit!
Děkujeme za pochopení 😉